Čekanková káva se špaldou a chagou

Nálev a chuť

Čekanková káva se špaldou a chagou má atraktivní chuťový profil. Charakterizuje ho mírně hořký základ čekanky připomínající klasickou kávu, ale s jemnějším, subtilnějším dojmem. Tento základ je obohacen o zemitý a oříškový tón špaldy, což přidává nápoji bohatost a hloubku. Přídavek chagy pak přináší zemité a lehce vanilkové nuance.

Původ

Čekanková káva je nápoj, který se začal vyrábět jako alternativa klasické kávy už v 19. století, a to z pražených kořenů čekanky, které byly namlety a připravovány podobně jako pravá káva. Takto zpracovaný čekankový kořen totiž chutná podobně jako skutečná káva, na rozdíl od ní neobsahuje kofein​​.

V dobách nedostupnosti zrnkové kávy se kávovinový průmysl intenzivně rozvíjel a na trh přicházely různé druhy obilných a čekankových káv s mnoha příměsemi, jako jsou slad, fíky nebo jadérka z hroznů vinné révy​​.

Čekanka, ze které se čekanková káva vyrábí, je všestranná bylinka, velmi rozšířená v našich zeměpisných šířkách. Rostlina s typicky světle modrými květy je známa svými četnými přínosy. Obsahuje zinek, hořčík, mangan, vápník, kyselinu železo-listovou, draslík a také vitaminy A, B6, C, E a K. Čekanka je také zdrojem inulinu, což je typ vlákniny s pozitivním vlivem na trávicí trakt.

Podobně zajímavou a všestranně využitelnou bylinou je špalda (Triticum spelta). Jde o druh rozpadavé pšenice pěstované již před 8 000 lety v Evropě a oblíbené také u Egypťanů, Keltů a Germánů. Její popularita však později upadla ve prospěch šlechtěné pšenice, která vykazovala vyšší výnosy​​. Špalda je považována za nejstarší druh pšenice a v současné době je nejčastěji pěstována v rámci ekologického zemědělství​​.

Z hlediska využití a výživových hodnot je špalda velmi ceněná. V minulosti měla i praktické využití – za špaldové slámy se vyráběly došky na střechy, ze slupek obilných zrn náplně do polštářů. Ve stravě je špalda významná pro obsah sacharidů, bílkovin, minerálů a vitaminů. Navíc je lépe stravitelná než klasická pšenice.

Ještě zmiňme chagu (Inonotus obliquus). Jde o unikátní houbu, která roste převážně na kůře břízovitých stromů v chladných klimatických podmínkách. Vypadá poněkud zvláštně, připomíná hromadu spáleného dřevěného uhlí, uvnitř skrývá oranžovou tkáň. Na rozdíl od mnoha jiných hub nemá chaga typický klobouk nebo třeň. Útvary, které tvoří, mohou někdy dorůstat délky 75 cm a šířky 50 cm. Protože jsou mimořádně tvrdé, je k jejich sklizni obvykle potřeba ostrý nůž nebo sekera.

Chaga je sice nízkokalorická, obsahuje však vlákninu, vitaminy skupiny D a B, minerály jako draslík, vápník, hořčík, rubidium, cesium, měď, selen, železo a zinek. Tyto složky přispívají k oblíbenosti chagy, bývá konzumována ve formě čaje nebo doplňku stravy.