Indonésie Barokah Kerinci Anaerobic Micro Lot - zrnková káva světle pražená

Crema a chuť kávy

Arabika Indonesia Barokah Kerinci Anaerobic – Micro Lot má nejen dlouhý název, ale i dlouhou dochuť. Váš kávový zážitek odšpuntuje porcí šťavnatého ovoce zahaleného do oparu vzácných květin. Po ní přijde lehká vůně koření následovaná nasládlou, delikátní jemností. Tak co, dáte jí šanci?

Původ kávy

Indonésie, rozsáhlý stát v jihovýchodní Asii, se skládá z více než 17 000 ostrovů. Jedním z nich je Sumatra proslavená kromě jiných krás také uměním pěstovat a zpracovávat kávu vynikajících kvalit. Pojďme se podívat, jak na to jdou v regionu Kerinci proslulém vulkanickou půdou bohatou na minerály. Právě odtud jsme totiž přivezli arabiku pojmenovanou Indonesia Barokah Kerinci Anaerobic – Micro Lot.

Kávovníky v Kerinci rostou na svazích aktivní sopky v nadmořské výšce 1 400 - 1 700 m n. m. Jak si lze domyslet, chladné noci tam střídají teplé dny, takže kávové keře se mohou vyvíjet vyváženě a jejich plody dozrávají postupně a pomalu. Stejně jako na celé Sumatře, také tady se zvyšuje počet plantáží zapojených do ekologického a udržitelného pěstování kávy. Mnoho farmářů upouští od používání chemických hnojiv a pesticidů, takže nejen zlepšují kvalitu kávy, ale také chrání místní ekosystémy a biodiverzitu. Keře běžně vysazují pod velké stromy. Díky tomu mají nejen potřebný stín, pomáhají zároveň udržovat zdravou půdu a podporují rozmanitost rostlinných a živočišných druhů.

Většina farem má průměrnou rozlohu jen 0,5-2,5 hektaru. Přestože je káva pro farmáře hlavní plodinou určenou k prodeji, pěstují mezi kávovníky často i zeleninu, brambory a ovoce, které tvoří významnou část jejich celoroční stravy. Jako jinde na světě, taky v Kerinci pociťují zemědělci dopady klimatických změn, které ovlivňují množství srážek a výkyvy teplot. Kromě toho se musejí potýkat s nedostatečnou infrastrukturou a slabými příležitostmi vzdělávat se v oboru pěstování a zpracování kávy.

Navzdory zmíněným komplikacím se farmářům v Kerinci daří produkovat kávu skutečně špičkovou. Červené plody kávovníků sklízejí ručně, přičemž většinu práce zajišťují rodinní příslušníci. Po sběru kávu doručí do sběrného centra UPH (Unit Pengolahan Hasil), kde ji prodají družstvu zpracovatelů. UPH funguje jako jedna z mycích stanic, na její činnost dohlíží odborník Triyono, který zajišťuje dodržování standardizovaných postupů při zpracování třešní.

V případě této šarže zpracované metodou anaerobního honey je káva nejprve nasypána do vody a plody, které zůstanou na hladině, dělníci odstraní coby nekvalitní. Zdravé bobule totiž díky vyšší hustotě klesají rychle ke dnu. Právě ty je pak potřeba rozložit na vyvýšené rošty a uzavřít do neprodyšných plastových pytlů. V každém je asi 20 kg bobulí. Pytle se skladují na chladném a suchém místě (při teplotě 18-22 °C) po dobu 7 dní. Jakmile uplyne, vysypou dělníci bobule, zbaví je slupek a znovu položí na vyvýšené rošty – tentokrát k sušení. Celé sušicí místo je chráněno před deštěm a přímým sluncem, takže proces zabere přibližně 20-23 dní. Po vysušení se káva ještě ručně třídí.